Milan Baroš
Milan Baroš 15
Milan Baro
Jako
první ze silné generace ostravských mladíků zamířil do ciziny. Když se
v létě 2001 upsal Liverpoolu, zřejmě snil o jiném údělu, než osm měsíců
leštit sedadla na tribunách a hrát za rezervní tým. Nevzdal se však a
dnes patří mezi největší hvězdy českého fotbalu, je oporou reprezentace
a idolem mnoha kluků, kteří právě zkoušejí štěstí v mládežnických
týmech.
Milan Baroš se narodil 28. října 1981 ve Viganticích, "zázračné"
valašské vesnici, odkud pocházejí také ligový útočník Radim Kučera a
reprezentační obránce René Bolf. Jelikož v tamním fotbalovém klubu
nebyla "přípravka", nastupoval už od pěti let za žáky. Na trávník ho
přivedl táta, který hrával fotbal závodně na regionální úrovni. Po pěti
letech projevil o Milana zájem Rožnov pod Radhoštěm, v roce 1993 poprvé
oblékl dres Baníku Ostrava.
Od mládí prošel snad všemi reprezentačními výběry. Jednadvacítce pomohl
ke stříbrným medailím na mistrovství Evropy 2000, ve stejném roce se
zúčastnil také olympijských her v Sydney. Největší příležitost však
dostal na konci sezóny 2001. Poté, co čtyřmi góly pomohl Baníku k
záchraně v nejvyšší soutěži, o jeho služby projevil zájem Liverpool FC.
Překážkou v odchodu se Barošovi stala přísná imigrační pravidla. K
tomu, aby mohli hrát na Britských ostrovech, potřebují fotbalisté ze
zemí mimo Evropskou unii odehrát aspoň 75 procent zápasů národního týmu
své země v posledních dvou letech. Baroš však má pouze čtyřicet
procent. Hráči ale mohou dostat výjimku a povolení získat, jako se to o
pár měsíců dřív povedlo Patriku Bergerovi. Dvacetiletý fotbalista tedy
podepsal pětiletou smlouvu a v Ostravě (klub dostal 3,2 miliónu liber,
tedy zhruba 180 miliónů korun) a čekal, jak se situace vyvine.
Do města Beatles se odstěhoval v zimě téhož roku. Jeho trable však
zdaleka neskončily a příčinou bylo další zákonné omezení. K zápasu
anglické Premiér League mohou nastoupit za každý tým pouze tři cizinci
ze zemí mimo Evropskou unii, zatímco Baroš byl v Liverpoolu již šestým.
Proto na něj zbylo místo jen v rezervním týmu, zatímco na Anfield Road
zářili jiní - Michael Owen, Emile Heskey, Nicolas Anelka…
Dlouhé čekání na příležitost si zpestřil startem na mistrovství světa
"21", kam byl uvolněn po nevydařené kvalifikaci Chovancova výběru na
světový šampionát v Japonsku a Koreji. Také díky jeho umění se
"lvíčata" probila až do finále, v němž na penalty porazila domácí
Francouze a postarala se o největší úspěch českého fotbalu v posledních
letech.
Osm měsíců vysedával Baroš na tribunách anglických stadiónů, dřel v
rezervním týmu a čekal na svou velkou chvíli. Shodil pět kilo a naučil
se základy angličtiny. Někdy ztrácel víru, ale trenér Houllier měl pro
jeho výkony jen slova chvály. Dá se říci, že dlouhá přestávka Barošovi
prospěla: na podzim 2002 dostal poprvé šanci v základu, dvěma brankami
pokořil Bolton a byl vyhlášen hráčem zápasu. Pochybnosti odborníků,
kteří odsuzovali liverpoolský nákup, se rázem rozplynuly.
Dnes je Baroš považován za jednoho ze čtyř vyrovnaných útočníků, jimiž
Liverpool disponuje. Za svůj osobní cíl v této sezóně si stanovil deset
branek, potají sní o patnácti. Neotřesitelnou se stala jeho pozice v
reprezentaci, kde vytvořil s Janem Kollerem základní útočnou formaci
pro každý významnější zápas.
V roce 2006/2007 Baroš přestoupil do Lyonu (Francie), odkud odešel John
Carew do Aston Villy. Poslední dva roky Milan neprožíval zrovna
nejlépe. Těsně před Mistrovstvím Světa v Německu se zranil, a nemohl
nastoupit. V prvním zápase na MS s USA se zranil Jan Koller a měli jsme
hned zraněný dva klíčové útočníky. Jan Koller si už nezahrál a Milan to
zkusil v posledním zápase s Itálií, ale moc to nepomohlo. Nyní Milan
žije sám. . Mezi Barošovy záliby patří hokej, který dokonce hrával
závodně v Rožnově pod Radhoštěm jako střední útočník.